Houbové choroby - mokrá hniloba I
Zatímco rozlišení hmyzích škůdců na kaktusech je relativně jednoduché a stačí nám v podstatě vědět, že nám naše miláčky decimují hlavně svilušky a červci,
odlišit od sebe některé původce houbových onemocnění je věc bez laboratorního rozboru téměř nemožná. Když jsem byl v roce 2018 osloven pořadateli plzeňského kolokvia, jestli bych byl ochoten připravit pro další ročník přednášku na toto téma, měl jsem představy asi takovéto: Mezi známými a ve své sbírce nafotím co nejvíc nemocných rostlin a zároveň je dodám do naší laboratoře k rozboru, čímž budu moct při přednášce ukázat typické projevy jednotlivých chorob a jejich odlišnosti (čímž budu za machra). Hm, zlatý voči! Přátelé, takhle jednoduše to u hub nefunguje a přesvědčil jsem se o tom během krátké doby hned po kolokviu. A to přitom už jsem nějaké zkušenosti s hnilobami a plísněmi měl a houbové choroby na zemědělských plodinách mě dokonce živí. Zkrátka a dobře, zatímco takové padlí vypadá na všech obilovinách zhruba stejně a je jednoznačně odlišitelné třeba od braničnatky, monilióza na stovce kaktusů může vypadat dvacetkrát jinak a stejně se vám bude jevit například Phytophtora na kaktusu jiném. Zde máte příklady a důkazy:
Hned po kolokviu jsem byl na návštěvě ve sbírce pár kilometrů od nás a objevil jsem tam Echinofossulocactus s hnilobou na boku. Tipnul jsem si na moniliózu a podle kultivace to byla trefa:
Hlavním důvodem mého tipu ale nebyl nějaký typický projev, nýbrž umístění kaktusu v blízkosti větracího okna, u něhož stál kýbl do poloviny naplněný spadanými jablky s typickou moniliózou. Což je houba, která přechází na kaktusy docela ráda.
Majitel sbírky mě pak upozornil na další vyřazenou rostlinu, kde ale napadení vypadalo jinak:
Nebudu napínat, i ze vzorku této rostliny „vyrostla“ děvčatům v laboratoři monilióza. Proto když jsem o pár dní později zjistil nahnilou mamilárii ve své sbírce a vzhled hniloby byl prakticky totožný s tím prvním steňákem, dával jsem ji do laboratoře se slovy: „Potřeboval bych potvrdit další moniliózu“. Jenže jsem byl vedle. Jednalo se o napadení plísní bramborovou neboli Phytophthora infestans! Tady je:
Ovšem taky jsem objevil jednu Mam. hahniana s propadlým žlutohnědým flekem a to už zase monilióza byla:
A byl jsem kde? Kdo zná Černé barony, může si v duchu vojína Voňavky odpovědět. Později jsem si dokázal vypěstovat ukázkovou Phytophthora infestans ještě na tomto echinocereusu:
Nebýt kultivace, tipoval bych něco úplně jiného. Aby toho nebylo málo, na jedné z lobívií jsem objevil i její příbuznou Phytophthora cactorum:
Ani to ale není všechno. Kvalitně mi na krásné lobívii „dozrála“ ještě jedna hniloba. Opět hnědá, kašovitá hmota, ani jsem ji původně na kultivaci dávat nechtěl. Ale nakonec jsem dal a výsledek mě téměř odrovnal. Prý hlízenka neboli Sclerotinia sclerotiorum, houba běžná u řepky nebo slunečnice (ale i na jiných plodinách).
Dokonce na krčku děvčata objevila i typické, i když hodně malé sklerocium, tedy jeden z rozmnožovacích orgánů. To se mi podařilo později objevit i na jiné napadené lobívii:
Světe div se, ve všech popsaných případech se jednalo o přeměnu rostliny v kašovitou, světleji či tmavěji hnědou hmotu, v některých případech s téměř černým flekem na pokožce. A tak jsem to vzdal. Ono totiž, pokud byste chtěli vědět bez laboratoře, jakýže to moribundus napadl vašeho miláčka, museli byste nechat tu houbu „dozrát“.
Staří praktici obvykle rozlišovali na kaktusech mokrou hnilobu, suchou hnilobu a skvrny na pokožce a většinou s tím vystačili. I ve starší literatuře toto rozlišení obvykle bývá s tím, že k jednotlivým typům hniloby jsou jmenováni nejčastější původci onemocnění již bez dalších popisů. Bohužel běžný kaktusář si s tímto rozdělením bude muset nejspíš vystačit, ale upřímně řečeno, on to zas takový průšvih není (až na výjimky). Když se nám do sbírky zatoulá sviluška, než si toho kaktusář všimne, je schopná poškodit dost velkou část sbírky. Zatímco houby obvykle napadají jednotlivé rostliny. Masové napadení si umím představit snad jen u padání klíčních rostlin a pak ještě u jedné potvory, které se budu věnovat později (helmintosporióza).
Z dosud napsaného vám určitě je jasné, že choroby, které jsem uváděl, patří k tzv. mokrým hnilobám. Snažit se napadenou rostlinu zachránit, to má význam jen při prvních příznacích napadení a znamená to řezat, řezat a zase řezat, dokud se nedořežeme do stoprocentně zdravého pletiva. Chemie nám rostlinu nevyléčí, maximálně zarazí postup, ale shnilá část kaktusu stejně musí pryč. Chcete-li použít chemii, pak jedině preventivně, nejdéle při zjištění napadení první rostliny. Drobný problém spočívá v tom, že houby způsobující mokrou hnilobu patří do dvou odlišných skupin. Phytophthora je tzv. pravá plíseň, na které jsou účinné jiné fungicidy než na ostatní, patřící mezi nepravé plísně. Protože těchto je víc a na dospělých kaktusech jsou častější, doporučím aplikaci nejdříve přípravky, fungujícími proti plísním nepravým. (Kdyby někdo trval na vědecké klasifikaci a odborných termínech, prosím, ozvěte se. Snažím se psát raději „lidově“, aby text byl srozumitelný i gramotné opici.) Což jsou zejména přípravky na bázi účinných látek ze skupiny strobilurinů a azolů, ideálně v kombinaci. Příkladem mohou být z těch snadněji dostupných – prodávaných v malospotřebitelském balení třeba Askon, Ortiva, Folicur. Proti pravým plísním pak účinkují oblíbené přípravky Acrobat, Previcur a další. Sehnat se dá taky Revus Top, sice dražší, ale za to obsahuje dvě účinné látky, fungující „na všecko“. Ale o přípravcích podrobněji až na závěr. Příště probereme zbývající dvě mokré mrchy a suchou hnilobu.
Komentáře
perfektní článek stejně jako články Periho.
Co by bylo zajímavé jako jeden z dalších článků by dle mě byl článek o prevenci. Jako třeba větrání? Volná kultura? Déšť, slunce a vítr? A nemít kybl jablek v dosahu samozřejmě. To už jsem tak nějak pochopil :o)
Díky
Vaší práci čest
Petr Z.
Ahoj Petře, toto téma už bylo navrženo, jen zatím není úplně jasné, který autor se toho ujme. Kdyby někdo ze čtenářu chtěl o tom něco napsat, případně nějak jinak navázat na téma "Škůdci, choroby, ochrana a prevence", budeme velmi rádi.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.