Jelikož se mi dostalo možnosti napsat dva úvodníky, tak se dnes zaměřím hlavně na pěstování ve volné kultuře. V dnešní době řešíme více než kdy jindy otázku, zda kaktusům v zimě topit ve skleníku nebo stěhovat domů. Řešením je zcela jistě volná kultura, která nás této starosti ušetří. Počasí nám hraje do karet a pěstování kaktusů pod krytem nebo bez krytu dává netušené možnosti.
Obr. 1: Pohled na skalku při jižní straně skleníku. Rozloha 15m2
Já pěstuji kaktusy ve venkovní volné kultuře bez jakéhokoliv krytu již téměř patnáct let a rostliny vystavuji všem rozmarům počasí. Věřte, že se dá takto pěstovat spousta druhů. Sázkou na jistotu jsou ve volné kultuře samozřejmě opuncie, které vydrží opravdu všechno. Jediným jejich nedostatkem je trochu větší vnímavost k houbovým chorobám a značná rozpínavost. Proto je dobré čas od času trsy opuncií prořezat a odstraňovat plody. Dalšími,velmi vhodnými rostlinami pro celoroční pěstování bez krytu jsou echinocereusy, hlavně z okruhu E. triglochidiatus, E. viridiflorus, E. reichenbachii, E. pectinatus a E. chloranthus. V případě pěstování pod krytem se sortiment takto vhodných echinocereusů ještě rozšiřuje.
Mezi druhy vhodné pod širák jsou samozřejmě pediocactusy, zejména P. simpsonii, P. paradinei a P. knowltonii, které jde bez problémů pěstovat pravokořenné. Z dalších, které s jistotou přezimují bez krytu, jsou Escobaria missouriensis, Coryphanta vivipara.
Obr.2: Opuntia fragilis a Echinocereus coccineus
Pěstování kaktusů pod širým nebem však vyžaduje dodržení určitých zásad. Velmi důležité je pečlivé založení takové kultury, což představuje hlavně dobrou drenáž a pokud možno orientaci této kultury k jihu. Dalším důležitým faktorem je volba substrátu. Substrát volte pokud možno minerální, a to kvůli dobré vysychavosti a vyvarujete se obřích přírůstků, hlavně u opuncií.
Bonusem k takovému pěstovaní je fakt, že rostliny téměř netrpí na živočišné škůdce. Ještě jsem se za celou dobu nesetkal s výskytem vlnatky nebo svilušky.
Jediné, co je potřeba při takové kultuře provést, je, že na jaře přihnojím cereritem. Péče během celého roku je minimální. Občas je nutno vytrhnout zcela ojedinělý plevel.
Zcela jiná je situace na střešní skalce, kterou mám na 20 m2. Rostliny prosperují dobře, ale velkým problémem je zaplevelování výsadby. Nevím, zda je to dáno tím, že mám kolem sebe neudržované pozemky nebo že u nás docela fouká, ale na střeše klíčí vše. Pampeliškami počínaje a naprosto hrůznou lipnicí konče. Po deštích to vypadá, že jsem založil na střeše trávník a ne xerofytní výsadbu. Konkrétně lipnice klíčí i v trsech echinocereusů. Tady jsem zatím ve stadiu průzkumu, jak to vyřešit.
Obr.3: Echinocereus chloranthus SB 245 Otero County , NM a Graptopethalum paraguayense
Letos jsem pokusně zasadil také pár pterocactusů. Uvidím, jak se jim bude pod širým nebem dařit. Na skalce se dá pěstovat také velké množství doprovodné vegetace. Dobrou rostlinou je Graptopenthalum paraguayense, které svým názvem budí dojem, že se jedná o rostlinu Jižní Ameriky, ale je to čisté Mexiko. Spolehlivě roste a kvete. Jeho mrazuvzdornost je udávaná na -20°C. Dalšími, velmi vhodnými rostlinami jsou samozřejmě rostliny druhů Orostachys, Sempervivum a Sedum. Jenom pozor, některé se docela dost rozrůstají.
Obr.4: Orostachys iwarengae – tyto rostliny zdobí svými květy skalku v říjnu a listopadu, kdy už opravdu nic nekvete.
Obr.5: Echinocereus triglochidiatus – kvetení některých rostlin je na skalce daleko lepší než ve skleníku
Obr.6: Opuntia fragilis Peace River, Canada – opravdová miniaturka a krasavice. Tato opuncie je jeden z nejsevernějších výskytů kaktusů vůbec. Její mrazuvdornost je -40°C. Na skalce Vás určitě nevyžene. Tato rostlina je na skalce 10 let a průměr trsu je 15cm. V pozadí je potom v pozdním létě růžově kvetoucí Sedum SunSpakler „Suncracker“.
Obr.7: Pediocactus paradinei – mám je na skalce pravokořenné i roubované na imbricatě. Rozdíl v růstu není vidět.
Obr.8: Coryphanta vivipara RP 113, Mora County, NM – vivipary jsou vděčnými rostlinami pro celoroční pěstování bez krytu. Vydrží, časem udělají pěkný trs a květy jsou opravdovou ozdobou.
Obr.9: Pediocactus simpsonii HK 1455
Obr.10: Pediocactus simpsonii SB586, Wayne County – na skalce rostou zcela bez problémů. Není potřeba je roubovat. Pokud je dobré počasí, tak už na konci března kvetou.
Obr. 11: Escobaria missouriensis, Marschal County – téměř nezničitelnou rostlinou na skalku je Escobaria missouriensis. Pěkně kvetou i plodí. Na skalce mám zastoupeny i všechny její variety.
Obr.12: Penstemon davidsonii
Aby skalka nebyla moc nudná, mám jako doplněk skalničky rodu Penstemon ( Dračík) rostoucí v USA. Vytvářejí nízké koberce a jejich květy udělají spoustu parády.
Obr.13: Sternbergia lutea – lužanky kvetou v září, kdy je vše odkvetlé. Tyto drobné cibuloviny jsou zpestřením každé skalky.
Před dvěma lety jsem měl možnost shlédnout jednu opravdu perfektní skalku s kaktusy. Byly zde pěstovány např. Mammillaria luethii a jiné, Gymnocalycium bruchii, Notocactus submammulosus, sclerocactusy, toumeye, agave, chamaecereusy a samozřejmě echinocereusy a pediocactusy. Skalka je na zimu zakrývána polykarbonátem a zateplená polystyrenovými deskami. Všechny rostliny v naprosto špičkové kvalitě. Myslím, že tento trend je na vzestupu a takových výsadeb bude časem přibývat. Případným zájemcům o tuto kulturu přeji hodně zdaru.
Zima se nám blíží, tak doufám, že bude mírná s co nejmenšími náklady na topení.
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.